Pečky E - Kostelec C
V desátém kole došla na náš tým řada s volnem, jež bylo důsledkem lichého počtu startujících družstev, a tak jsme jen po očku sledovali, jak dopadnou naši konkurenti v tabulce, hlavně českobrodské céčko. To si z Nymburka překvapivě přivezlo jen bod za remízu a Lysá nad Labem dokonce prohrála s Kostelcem nad Černými lesy, a tak jsme do posledního kola vstupovali s bodovým náskokem na Lysou a dvoubodovým předstihem vůči Brodu. Navíc jsme stále ještě mohli dotáhnout DDM Kolín, držící 6.příčku, a tak jsme k domácímu zápasu s Kostelcem vzhlíželi velmi vážně. Naši soupeři, jimž se během sezóny nevyhnuly problémy se sestavou, již neměli šanci odpoutat se z předposledního místa a poslední Nymburk je již neohrožoval, takže jsme z jejich strany nečekali nějaký tuhý boj. Tato hypotéza se nakonec skutečně naplnila, jenže poněkud jinak, než bychom si byli představovali.
Hosté sice přijeli bez své opory a mé "noční můry" pana Kořínka, jenže ani my jsme nebyli úplně v základu - za rodinu Dušků dorazil pouze talentovaný Ondra, zatímco jeho strýc Roman, který podal tak sympatický výkon v Říčanech, zůstal nakonec doma a Mirek Hrubeš musel znovu povolat nezkušeného Michala Nováka. Ten sice Ondrovi Pecákovi, kterého hosté šachově exhumovali, když ho po několikaleté pauze povolali jako výpomoc z Brna, kde studuje, statečně vzdoroval, jenže odevzdat hned v začátku střelce za pěšce se nevyplácí. Naproti tomu Martin Vesecký na 1.šachovnici, hrající svůj poslední zápas za náš tým, svého soupeře, kosteleckého kapitána Jelínka, suverénně rozválcoval. Za vyrovnaného stavu svolal Mirek týmovou poradu a vznesl návrh, že bychom my tři zbývající mohli nabídnout remízy a netrápit se kvůli teoretické 6.příčce dalších několik hodin, když je venku tak hezky.
Je pravdou, že naše pozice byly vesměs vyrovnané, avšak nelze dělat účet bez hostinského, v tomto případě bez našich soupeřů. Zatímco můj protihráč pan Bug nabídl smír sám již několik tahů předtím, Mirkův protivník a můj bývalý spolužák z českobrodského gymplu Luboš Jíša se našeho kapitána nejprve zeptal na jeho ELO a pak jeho nabídku zdvořile odmítl, stejně jako pan Mirkovič na 4.šachovnici. O prkno výš jsem remízu pro změnu odmítl já, protože jsem si po předešlých ne zrovna přesvědčivých výsledcích potřeboval spravit ELO, které mi ještě v půlce sezóny slibovalo vystřelit nahoru minimálně o 30 bodů a teď, když jsem si několik půlek nechal protéct mezi prsty, se tvářilo o poznání skromněji. Kromě toho jsem sicilskou bílými rozehrál celkem slušně a ve výsledné pozici jsem stál poměrně aktivně:
Měl jsem už v partiáři napsaný tah Sd4 - v případě Sxd4 doberu věží, v případě f5 zahraji Sxc5 a materiál je stále vyrovnán, neboť po f5xe4 odpovím Sxf8. Ani jedna z možností ovšem nesměřovala k jednoznačné výhře, i po výměně dam bylo smírné zakončení partie dost pravděpodobné. Mé rozhodnutí však postupně ovlivnily dvě důležité okolnosti. Na druhé šachovnici totiž nejprve Mirek pokazil remízovou koncovku a vychýlil tak průběžný stav utkání v náš neprospěch. Proto jsem i druhý páně Bugův remízový návrh s poukazem na stav zápasu musel odmítnout. Přesto ještě nemuselo být vše ztraceno, protože na 4.prkně Ondra Dušek sebevědomě prohlašoval, že vyhraje, což by znamenalo vyrovnání průběžného skóre, takže by mi naopak už nic nebránilo partii remizovat. Jenže Ondrův soupeř se bránil houževnatě a tak z očekávané vyhrané věžové koncovky zbyl jen zisk pika a přechod do pěšcovky, načež se oba protivníci dohodli na smíru. Zeptal jsem se kapitána, zda se mám tedy pokusit svou partii vyhrát, abych týmu zajistil aspoň bod, ale bylo mi řečeno, že na tom už nezáleží, a že proč se trápit když se oba chystáme na ryby a soupeři na pivo s našimi kolegy z "céčka", které hrálo taktéž doma a porazilo oslabený tým DDM Nymburk. Při následující analýze sice zástupce "céčka" Miloš Michálek dokazoval, že po výměně dam stojí bílý lépe, zejména díky volnému d-sloupci, ale to již pana Buga, který mé přijetí nabídky smíru kvitoval s radostným "Konečně můžu chlastat!", příliš nezajímalo. Následně si stejně jako jeho týmoví kolegové posloužil erárním lahváčem z pečeckých zásob a připojil se k přípravě bleskového turnaje, na kterém se hosté domluvili s představiteli domácího "céčka". Celkový výsledek měl tedy z našeho pohledu podobu 2:3, takže DDM Kolín jsme nedohonili, což by se nám ostatně nebylo podařilo ani v případě tříbodového zisku, neboť kolínští dokázali zvítězit v Sendražicích. Neudrželi jsme nakonec ani 7.příčku, z které nás díky lepšímu skóre srazila Lysá nad Labem, která urvala bod proti Čáslavi. Avšak ani konečná 8.příčka není tak špatná, vezmeme-li v potaz problémy se sestavou, které nás provázely ve druhé půlce sezóny. Snad i proto, aby se již neopakovaly, bude družstvo údajně příští rok sloučeno s "déčkem". Mirek mi už předem sdělil, že o mé služby je nadále zájem, tak uvidíme, jak se k tomu postaví můj mateřský oddíl.
Michal Fokt
