Bláznivé derby skončilo dělbou bodů
V 6.kole regionální soutěže D jsme na domácí půdě přivítali českobrodské „céčko“. Tradiční příchuť derby byla tentokrát, alespoň pro mne, ještě o něco pikantnější. Dala by se možná přirovnat k situaci, kdy v české fotbalové lize nastupují proti Spartě její bývalí odchovanci. Zatímco totiž v regionálním přeboru C oblékám dres českobrodského „béčka“, pak v dnešním zápase jsem naopak hájil barvy Peček, v jejichž týmu pro tuto sezónu hostuji. A protože bývalým sparťanům se proti „svému“ klubu většinou nadmíru daří, byl jsem zvědav, zda se podobný paradox může objevit i v šachu. Ještě s většími očekáváními ale k téže věci přistupoval náš kapitán Mirek Hrubeš, který mne před zápasem povzbuzoval hesly typu „Ukaž jim to, sparťane.“ 
Dodávám jen, že v lize fandím Slavii…
Jako obvykle jsem k domácímu zápasu cestoval vlakem, a hned na nádraží jsem narazil na své bývalé (zčásti i současné) spoluhráče. Byli však pouze tři, což jsem neprodleně oznámil SMSkou kapitánovi, jenž mezitím v Pečkách připravoval hrací místnost. Zdálo se, že potíže se sestavou, které hosty provázely přinejmenším část podzimu, se jim nevyhnuly ani tentokrát, a tak jsme se těšili na pohodlný dvoubodový náskok do začátku. Bohužel ne dlouho, protože na nádraží v Pečkách již z vlaku vystoupili hráči čtyři – kapitán Švec, tradiční opora Ondřej Šedivý, mladý talent Honza Čutík a k mému překvapení také Tomáš Bouzek, který předchozí 4 zápasy absentoval a kterého jsem na českobrodském nádraží nezahlédl prostě proto, že do vlaku nastoupil už v Úvalech.
Se soupeři v patách jsem spěchal přes koleje do klubovny oznámit neradostnou zvěst svým spolubojovníkům. Na místě mě však čekalo ještě jedno nemilé překvapení v podobě pana Nováčka, který jako pátý hráč na straně Č.Brodu přijel s předstihem rovněž z Úval. Když záhy nato dorazili i jeho ostatní kolegové, mohl být zápas zahájen… Vlastně nemohl, čekalo se pro změnu na našeho Adolfa Duška, který na toaletě zřejmě dumal, jak na soupeře
Šachové nápady se na WC hledají zřejmě těžko, protože to byl právě Adolf, kdo jako první složil zbraně, když se s černými na 4.šachovnici v partii s Honzou Čutíkem (3.VT) nechal připravit nejprve o kvalitu a pěšce, aby nakonec v takřka vyrovnané koncovce D + S + V proti D + 2 V, kde mu chybějící kvalitu začínali postupně kompenzovat sériově sbíraní pěšci, místo věčného šachu pouze odevzdal zadarmo střelce. Navíc si nechal zahnat dámu, která z h-sloupce mohla jen přihlížet, jak se na centralizovaného krále valí matový útok. Talentovaný mládežník slavil překvapivou výhru a my jsme po senzační výhře z minulého kola v Říčanech dopadli tvrdě na zem.
Nevedlo se ani Ondrovi Duškovi na 5.šachovnici. Bílými se proti panu Nováčkovi sice brzy dostal do tlaku, ale jaksi přitom pozapomněl na h-sloupci nekrytého koníka. S figurou míň bojoval sice srdnatě dál, v čemž mu vydatně pomáhal soupeř svou pasivní hrou, ale valné šance pozice neskýtala Zkrátka úvod jak z hororu…
Další rána dopadla na našeho kapitána. V partii proti Tomáši Bouzkovi stál černými sice lépe, ještě i koncovka, kde za tři pěšce získal jezdce, skýtala naděje minimálně na remízu. Jenže to by si Mirek býval musel lépe ohlídat soupeřovy věže, které se nečekaně zdvojily a jako pověstný křik starozákonních Židů zbořily zdi Jericha, respektive kryt Mirkova krále. Na pomyslném ukazateli svítilo skóre 0:2 a vypadalo to s námi na pováženou…
Trochu optimismu do našich žil vlil až Martin Vesecký, který bílými na 1.šachovnici utnul impozantní bodovou sérii Ondřeje Šedivého, bodujícího jak v barvách brodského céčka, tak i v sestavě béčka. Přesto jsem se při pohledu na poslední šachovnici, kde se stále ještě hrálo, obával nejhoršího, totiž toho, že se mi soupeři vysmějí, jak se mi odchod do Peček „vyplatil“…
Zatímco se na 1.šachovnici dobojovávalo, pozice na 3.šachovnici, kde jsem se bílými postavil svému bývalému kapitánovi panu Švecovi, se stále nezdála spět ke svému řešení. Pravda, skandinávská nepatří k zahájením, s kterými bych se na šachovnici často potkával, avšak přesto se mi z mého velice defenzivně soupeře podařilo vytlouci alespoň pěcha. Tím ovšem můj původní tlak na královském křídle v zásadě skončil a další půlhodinu se měnily další a další figury včetně dam. Výsledná pozice 2 věží a stejnobarevných střelců na každé straně s minimální výhodou jednoho pěšce navíc (7 proti 6) na mé straně neslibovala objektivně a při správné obraně černého více než remízu, neboť zmíněný pěšec navíc byl krajní, přesto jsem s ohledem na dosud žijící naději na celkovou plichtu nebo i vítězství pokračoval ve hře, i když mi za stavu 1:2 pan Švec s lišáckým úsměvem spokojeně nabídl remízu. V případě prohry na 5.prkně jsem byl hotov partii okamžitě zremizovat, s čímž byl ostatně srozuměn i náš kapitán.
Na 5.desce se ovšem děly věci nevídané. Pan Nováček nejenže nedokázal v koncovce věž a střelec proti věži protlačit volného pěšce, ale navíc si nechal dát školácké vidle na věž a partii okamžitě vzdal.
Náhledy fotografií ze složky Pečky E - Český Brod C
